Lex Schwarzenberg, zákon č. 143/1947 Sb.

K převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou


Lex Schwarzenberg byl projednáván v Ústavodárném Národním shromáždění republiky Československé dne 10. července 1947.

Poslanec Sedlák, zpravodaj za výbor zemědělský, řekl v rozpravě mimo jiné: „Smyslem osnovy je vypořádati se se zřetelem na národní a sociální revoluci československou s majetkovou stránkou ohromného komplexu nemovitostí a podnikového souboru schwarzenberského. Před první pozemkovou reformou měřil tento majetek 180.000 ha a po reformě stále ještě 55.000 ha půdy. …

Nebude škodit, uvědomí-li si v této chvíli sněmovna, že tento rod, jehož první záznamy se objevují ve 12. století, pochází ze středního Franska v Německu, že rodové sídlo, hrad Schwarzenberg, leží na půl cestě mezi Würzburgem a Norimberkem, že odsud jedna větev se dostává po šlechticky vznešeném oddělování od lidu až do Rakouska; tu hraje vynikající úlohu jako sloup monarchie rakousko-uherské a jeden z potomků, Felix, narozený u nás v Krumlově, je předchůdce a duchovní otec Bachův. … R. 1599 představují se nám jako hrabata, roku 1670 jako knížata.

K nám se dostávají v důsledku nešťastné Bílé hory. Císařská zásada, dá-li Pán Bůh úřad, dá také rozum, vytváří z hraběte Jana Adolfa vysokého tajného radu, který má dost peněz, aby v r. 1660 koupil Třeboň, r. 1661 panství Hluboká atd. Hluboká je např. koupena za 385.000 rýnských zl. Tyto miliony přepočítané v našich penězích byly však na pracujícím lidu tohoto panství vydělány od té doby několikrát. Koupě se uskutečňuje jednou od španělského generála Maradase, jindy od rakouského velkovévody Leopolda Viléma. …


Bylo tedy zřejmé, že nutno najíti cestu, jak převést majetek tohoto rodu se zřetelem na novou sociální a hospodářskou strukturu Československé republiky z ruky jednotlivce do společného vlastnictví národa. Možnosti se jevily tři:

Především všeobecná, to je postih připravovanou druhou pozemkovou reformou, které by se tento majetek nemohl vyhnout. Tato forma znamenala by však roztržení a dělení majetku. Nad to by ze záboru vypadl drobný znárodnění nepodléhající průmysl a historické památky nedozírné ceny, které by hospodářsky odumřely…

Druhá otázka často nadhazovaná uvažovalo o konfiskaci podle dekretů o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa. K tomu nutno uvést, že dr. Adolf Schwarzenberg byl při sčítání lidu 1930 hlášen jako osoba nepřítomná národnosti německé. Z kruhů vládních dostalo se jmenovanému potvrzení o nezávadném chování v cizině za okupace. Toto dobrozdání je však sníženo skutečností, že není jednoznačně jasná národnost, že dále není známo, že by se jmenovaný pokoušel o zachování československého státního občanství, k čemuž by nedostačovalo loajální chování, ale byl by nutný průkaz účinného boje proti okupantům. Je velmi závažné, že se jmenovaný navrátil po konci okupace zpět do vlasti a učinil by tak jen, aby převzal majetek. … Z tohoto je vidno, že konfiskace není zcela vylučitelná. Pro majitele hovoří jen skutečnost, že za okupace byl majetek zabrán německou správou.

Jako třetí přichází v úvahu řešení zvláštním zákonem, který by zabránil restituci… Tato cesta s převodem na zemi Českou, což má právě se zřetelem na Bílou horu i své historické oprávnění, byla nastoupena touto osnovou

Projednávání tohoto zákona je událostí významnou. Proto je slyšet námitky i hrozby zájmem ciziny“. Zpravodaj poslanec Sedlák dále uvedl, že dlouholeté germanizační úsilí na schwarzenbergském majetku mělo za následek poněmčení tisíců drobných českých lidí, neschopných odolávati hmotnému tlaku, kteří posléze museli být jako Němci odtud odsunuti.


Zpravodaj právního výboru, dr. Bartuška, ve svém vystoupení na chůzi ÚNS uvedl: „Jihočeský pracující lid…již od května 1945 volal po likvidaci schwarzenbergského panství. Tento lid volal po odčinění křivdy na národě, neboť věděl, jak Schwarzenberg svou doménu získal, kdo Schwarzenberg byl a kdo Schwarzenberg je. Schwarzenberg byl pro něho největším pozemkovým vlastníkem v Čechách… Schwarzenberg pro ně platil … za hlavu německých feudálních latifundistů na české půdě. …Těžce ležela ruka této německé šlechty na národně nejryzejším jihočeském kraji…Celé generace českých lidí v řadě jihočeských okresů dřely se od zrození až do smrti pro lesk a slávu tohoto německého knížecího rodu, pro růst jeho moci a síly, pro aristokratickou byrokracii, z níž pramenila síla germanizačního úsilí v jižních Čechách.

Schwarzenbergové jsou šlechta německá. Jejich rod pochází z Bavor… jejich předek byl povýšen do stavu svobodných korouhevních pánů za zásluhy o německou říši a za pomoc, kterou svým dobrovolně naverbovaným vojskem poskytl císaři Zikmundovi v křižáckém tažení proti husitům. Rodiny byla německá, duch této rodiny byl německý, její příbuzenské vztahy rozšiřovaly se s německými občany a občankami.“


V rozpravě vystoupila i poslankyně dr. Horáková. „Země Česká bude v nejbližší době nucena rozšířit stav svých ozdravoven a ústavů pro péči o mládež, ke kterému účelu nutně potřebuje budovy, zejména také některé zámky s přilehlými parky, což je zvlášť důležité, a s příslušným hospodářským vybavením objektů. … Věříme, že tímto aktem se uskutečňuje opravdu veliká národní, sociální, ale také historická skutečnost, a přejeme těm, kdož přebírají opravdu odpovědný a závažný úkol správy tohoto velikého majetkového objektu, aby touto správou a výsledky své činnosti sloužili především našemu lidu a republice Československé“.


Lex Schwarzenberg byl přijat 10. července 1947 většinou hlasů poslanců ÚNS Československé republiky. Ve Sbírce zákonů a nařízení vyšel pod číslem 143/1947 Sb. Veškerý majetek hlubocké větve Schwarzenbergů byl převeden na zemi Českou, a to bez náhrady dosavadním vlastníkům, jímž však země Česká byla povinna poskytnout zaopatřovací důchod ve výši, kterou určí vláda. (§ 5. odst.(1) a odst. (2)) Pod zákonem byly podpisy nejen dr. E. Beneše a Gottwalda, ale i Zenkla, Hály (tento podepisoval i za dr. Šrámka, jak je uvedeno u jeho jména), dr. Drtiny, Masaryka, Laušmana, dr. Procházky, ing. Kopeckého, dr. Stránského a dalších.


Z uvedeného vyplývá, že majetek hlubocké schwarzenbergské větve byl pozemštěn nikoliv jen komunisty, jak někteří zarytí antikomunisté tvrdí, ale všemi politickými stranami, které se podíleli na vládní moci, tedy i národně socialistickou, lidovou i sociálně demokratickou stranou. Z hlediska právního je nemožné zpochybňovat uvedené pozemštění. A ani dnes není žádný důvod k tomu, abychom se tímto zákonem nějak více zabývali.


K. Schwarzenberg se nejednou vyslovil o tom, že ČSR po druhé válce nebyla státem, kde by vládlo právo. O konfiskaci německého majetku mluvil jako o krádeži, přestože jako ministr zahraničních věcí již v době vlády M. Topolánka musel vědět, že republika konfiskaci německého majetku musela provést i jako signatářský stát Pařížské reparační dohody. Na jeho slova velmi pochvalně reagovali sudetští Němci. Zájem jejich a zájem K. Schwarzenberga je v zásadě totožný. Oni i on usilují o nějakou formu majetkové restituce. Ve spolupráci se sudety se K. Schwarzenberg cítí silnější. S největší pravděpodobností je členem Ackermann-Gemeinde, jež je jednou ze základních složek sudetoněmeckého lansdsmanšaftu. Dokonce i sudeťácké noviny jej označily za sudetského Němce. Sám K. Schwarzenber říká, že není Čech, ale Böhme. Za ty se považují i někteří sudetští Němci. Svou stranu vede principál přímo do náruče sudetů. TOP 09 je známá svou prosudetskou politikou. Ne neoprávněně se říká, jaký pán, takový krám. Jednu věc bychom si však měli vyjasnit. Není-li K. Schwarzenberg Čech, neměl by zastávat významné ústavní posty. Copak v Německu ve vládě jsou ministři Češi nebo Poláci?


Když je třeba vykonat v republice nějakou špinavější práci, pak na ni pod krytím zvlášť ušlechtilých cílů vznikají různé „společenské“ aktivity, samozřejmě neziskové, ale s dostatečným finančním krytím, aby své dílo mohly vykonat. Někdy nelze, alespoň po delší dobu, rozkrýt, kdo je za nimi v pozadí. Jindy je to snazší.

Podívejme se na organizace Spravedlnost pro Schwarzenbergy z Hluboké nad Vltavou, o.p.s. Tato občanská prospěšná společnost usiluje o zrušení Lex Schwarzenberg, který je podle ní celosvětově unikátní nespravedlností. Je typickým příkladem zákona, jímž legislativa překročila své kompetence dané dělbou moci ve státě a vydala zákon, jenž je fakticky individuálním právním aktem; svědčí to o hlubokém úpadku právní kultury v Československu po 2. světové válce“. A další podobná hodnocení můžeme přečíst i v různých „českých“ encyklopedii. Prosudetský „expert“, T. Pecina, se s uvedeným zákonem vyrovnává velmi lehce. Je třeba, aby byla lidským právům přiznána nadčasová platnost. Když Ústavní soud tak učinil pro 50. léta minulého století, mohl by tak učinit i pro rok 1947. A hotovo. Pan Pecina asi neví, nebo nechce vědět nic o kvalitativním právním i politickém rozdílu v uvedených letech. Ale když někdo usiluje o pomoci paní Petzoldové, „právní řešení najde“.

Spravedlnost pro Schwarzenbergy… se v textech uvedené o.p.s. jaksi zredukovala na jméno paní Elizabeth Petzoldové, rozené Schwarzenbergové. Jsme-li naivní, můžeme tomu dokonce uvěřit, i když zkušenost nám říká, že za společností se skrývá zcela jiná síla. Zatím paní Petzoldová již dlouhá léta se svými právníkem obchází různé instituce v ČR, i soudní, a domáhá se „svých práv“. Pokud si dobře pamatuji, tak někdy v dřívější době ji byla navrácena rodinná hrobka. Paní Petzoldová má ale vytrvalost a tak ve svém úsilí pokračuje. Není sama, kdo se tak chová. Jsou zde i další „rody“, které jednají podobně. Rakouský Sudetenpost varuje před koupí nemovitostí v ČR. Tvrdí, že sudeti se svých majetků nevzdali. I ti mají zde lobby. Mnozí z nás ji vidí v Sudetoněmeckém krajanském sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Doufejme jen, že ji Ministerstvo vnitra nezaregistruje.

Lex Schwarzenberg, který je legální i legitimní, byl přijat v červenci 1947. Jím pozemštěný majetek žádným restitucím proto nepodléhá. Psi štěkají a karavana jde dál.

Připravil dr. O. Tuleškov

Poznámka ČNL

Pod zákonem jsou následující podpisy: Dr. Beneš, v.r., Gottwald, v.r.

Dr. Zenkl

Ursíny

Fierlinger

Široký

Masaryk

gen. Svoboda

Dr. Ripka

Dr. Dolanský

Dr. Stránsky

Dr. Drtina

Kopecký

Laušman

Ďuriš

Zmrhal

Dr. Pieter

Ing. Kopecký

Hála (též za nám.předsedy vlády Msgr. Dr. Šrámka)

Dr. Nejedlý

Dr. Procházka

Majer

Dr. Franek

Dr. Clemenis, všichni vlastní rukou (v.r.)

Pod zákonem jsou podepsáni představitelé všech tehdejších vládních politických stran. Svým podpisem ze zavázali k provedení zákona.

Je směšné obviňovat prezidenta E. Beneše z toho, že Lex Schwarzenberg podepsal. S jeho obsahem souhlasil. Stejně tak, jak všichni podepsaní. Ústavní činitelé v této otázce se táhli za jeden provaz.

V rozpravě k zákonu vystoupila též poslankyně dr. Milada Horáková (ČSNS). Řekla kromě dalšího: „Země Česká bude v nejbližší době nucena rozšířit stav svých ozdravoven a ústavů pro péči o mládež, ke kterému účelu nutně potřebuje budovy, zejména také některé zámky s přilehlými parky, což je zvlášť důležité, a s příslušným hospodářským vybavením objektů. … Věříme, že tímto aktem se uskutečňuje opravdu veliká národní, sociální, ale také historická skutečnost, a přejeme těm, kdož přebírají opravdu odpovědný a závažný úkol správy tohoto velikého majetkového objektu, aby touto správou a výsledky své činnosti sloužili především našemu lidu a republice Československé“.

Takže co je tak citlivého v počínání všech jmenovaných, že bychom kolem Lex Schwarzenberg měli chodit po špičkách? V čem se tak „hrubě mýlila“ dr. Milada Horáková? O ničem nevíme.


Běžně se však stává, že se najdou lidé, kteří fandí šlechtě. Jsou pro to, aby jim byly majetky vráceny. Často bez ohledu na to, zda vůbec na restituci majetkovou mají nárok. Stačí se podívat na podobné restituční kauzy. I tam to bylo obdobné. Samozřejmě, že většina lidí, kteří byli informování o „kauze“, nechtěla, aby se majetek vracel do rukou restituentů, kteří byli dobou negativně poznamenáni, a proto jejich majetek byl konfiskován.

OT